Zprávy

7. února ve 12:05 už našeho poctivého středoevropského času jsme, sice o půl hodiny dříve oproti letovému plánu, ale přeci jen trochu zdecimavaní 34 hodinami cesty, přistáli v pořádku v Ruzyni – blíže o tom poslední příspěvek na Blogu Hany Válkové, který si rozhodně nenechte ujít. Nicméně 34 hodin sem, 34 hodin tam, doma je doma, zvláště když nás čekalo na naše poměry velkoplepé uvítání včetně televize, a u srdce hřálo vědomí výborných výsledků. Děkujeme všem, sponzorům, přátelům, rodičům, trenérům v klubech i ve výpravě, a především pak našim sportovcům.

Děkujeme Haně Pavlištové z České informační agentury, která v Praze průběžně sledovala z různých zdrojů zprávy z olympiády, zajišťovala jejich publikaci nejen na stránkách ČIA (viz rubriku Napsali o nás) a přišla nás přivítat i na letiště, a Haně Válkové za shromažďování výsledků i její osobité příspěvky (to vše kromě normální trenérské a organizační práce v místě her, při nabitém programu a v polních podmínkách s velmi omezenými možnostmi komunikace).

To, že jsme byli na dvou místech a ani na jednom z nich nefungoval použitelně internet, nám v průbehu her působilo jisté komplikace zejména s výsledky od lyžařů (naše stránky se upravovaly „od floor-hokeje“) – někdy jsem měl informace z jednoho zdroje, někdy ze dvou, a někdy ze žádného. Výsledky proto v nejbližších dnech kompletně zkontrolujeme a zveřejníme v úplné a přehledné podobě. Třeba přitom objevíme ještě nějakou „zapomenutou“ medaili.

Lubomír Kurz, už z Prahy.

6. února 22:10 ještě stále korejského času

Jsme na letišti v Soulu (Inchonu), asi za hodinu budeme nastupovat do letadla.

Včerejšek jen v naprosté stručnosti – naši olympionici korunovali své výkony hned sedmi dalšími zlatými medailemi, o které se vedle hokejistů podělili rovným dílem (po třech) sjezdaři a běžkaři. Více po návratu do Prahy až se vzpamatujeme a zkompletujeme všechny záznamy.

4. února 12:50 Tak to stálo zato, floor-hokej má zlato!

Před okamžikem skončil dramatický zápas Česko-Rusko, a skončil dle našich představ: velký kormidelník Standa Urban provedl svou posádku bouřlivými vodami až do zlatého přístavu – Česko ve finále porazilo Rusko 1:0.  Teď nás čeká zasloužená odměna – vyhlašování vítězů. Podrobnosti z napínavého – a dlužno říct, že výborného – utkání později během dne.

Zápas měl oboustranně výbornou úroveň, napětí a strhující tempo, odpovídající tomu, že hrála dvě nejvyspělejší mužstva celého turnaje – a, i to má svůj význam, dvě hokejové velmoci. Rusové tradičně rychlí, hbití, techničtí, náš dobře orrganizovaný a velmi pozorný tým je ale k jejich typické hře příliš nepustil. Na Rusech tedy přes všechen um bylo vidět, že chvílemi nevědí, co vlastně hrát, aneb „kudy kudy cestička“. Zvláště když naši se již v prvé třetině ujali brankou Felixe Badža vedení 1:0 a namísto úporného bránění nadále hráli svoji hru – dobře organizovanou obranu s využitím každé příležitosti k postupu vpřed. Ty největší, dvakrát po sobě přesilovku 5 na 3, jsme ale gólově nevyužili, takže čas do konce vypadal při „pouhém“ jednogólovém vedení stále nebezpečně dlouhý – dokonce ještě 21 vteřin před koncem. Našim sice věříme, ale známe Rusy…

Nicméně Velký kormidelník si v tento pravý okamžik zkušeně vybral oddechový čas, naše hráče trochu zklidnil, Rusy přibrzdil v rozletu, nadvakrát jsme vyhráli buly, chvíli hráli za naší brankou, pak vyhodili k ruské – a už to bylo jen 6, 5, 4, 3, 2, 1 a gejzír zasloužené radosti.

Tak jsme si hezky česky zaskákali a šli na vyhlášení vítězů. A co že se to skanduje při takových příležitostech? Přece: Hoši, děkujem!

LK, Gangneung

4. února – výsledky lyžaři

Podrobně viz na Blogu Hany Válkové. Pokud jsem vše dobře pochopil a spočítal, mělo by jít o jednu zlatou, dvě stříbrné a dvě bronzové běžkařů, jednu zlatou a jednu stříbrnou snowboardistů, a od sjezdařů dvě zlaté, tři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Přesné a kompletní výsledky přineseme po odkontrolování po skončení her.

Fotogalerie na  hry2013.rajce.idnes.cz se průběžně aktualizují.

4. února 12:55 – Vítězíme nad Čínou 2:0 a jsme v zítřejším finále!

Český tým porazil silné a tvrdé družstvo Číny po ukázněném a trpělivém výkonu 2:0 dvěma brankami Martina Dostálka. Utkání rozhodně nebylo jednoduché, všichni naši hráči zaslouží velké uznání za soustředěnou a obětavou, ale i nápaditou hru v průběhu celého zápasu, kterou se snažili překonat houževnatě – a dlužno dodat, že všemi prostředky – bránícího soupeře. Definitivně se to podařilo až druhou brankou ke konci utkání.

Čeští floorhokejisté se tedy utkají o zlato s Ruskem. Zápas se hraje zítra 5. února od 12 hodin. Dnešnímu zápasu opět přihlíželi Martina Středová s Vlastimilem Harapesem. Zdá se, že týmu přinášejí štěstí (3:0 s Ruskem, dnes 2:0 s Čínou) – byli proto promptně objednáni i na zítra. Snad to vyjde i do třetice! I když nejvíc se o to pochopitelně budou muset zasloužit naši borci na hřišti pod vedením svého dlouholetého trenéra Standy Urbana. Držíme palce.

3. února – další medaile lyžařů: sjezdové lyžování 2 zlaté, 1 stříbrná, 2 bronzové; běžci 1 stříbrná a 1 bronzová; snowboard 2 bronzové. Podrobnosti připravujeme (čekáme na písemnou zprávu).

Floorhokejisté měli dnes volno, byli navštívit a povzbudit lyžaře. Zítra hrají od 12 hodin s Čínou zápas o postup do finále.

2. února – zlatá smršť lyžařů

Oprava: Těch zlatých medailí nakonec bylo šest, sjezdaři vyhráli čtyři a běžkaři dvě. Fotografie jsou na hry2013.rajce.idnes.cz.
Sjezdaři – finále v superobřím slalomu. Výsledky v kategoriích obtížnosti a věku:

Pokročilí:       Jakub Novák, SK Lvíčata Dolní Lánov, 1.
Lukáš Bartoš, SK Lvíčata Sedlec-Prčice, 1.
Tomáš Havelka, SK Lvíčata Dolní Lánov, 1.
Karel Kováč, SK Racek Benešov, 6.
Lenka Mothejzíková, SK Olšiny Praha, 3.
Zuzana Svátková, Sokol Královské Vinohrady, 3.
Středně p.:   Jana Turková,  SK Racek Benešov, 1.
Začátečníci: Eva Klimková, SK Černovice, 1.
Ivana Nunhardtová, SK Racek Benešov, 2.

Běžkaři – finále 5 km

Adéla Šavlová, Arkadie Teplice, 1.
Zdeněk Mucha, SK Chmel Tuchořice, 1.

2. února – pět zlatých a jedna stříbrná od lyžařů.

Podle telefonátu Martiny Středové získali dnes sjezdaři čtyři zlaté a jednu stříbrnou medaili, běžkaři pak jednu zlatou. Podrobnosti přineseme po obdržení písemného podkladu. Každopádně gratulujeme!

2. února – ranní zápas s Ruskem bohužel neskončil podle našich představ. Přestože jsme hráli opět dobře, štěstí, podpořené několika našimi malými zaváháními, se tentokrát přiklonilo na stranu soupeře a prohráli jsme 0:2. Čímž ale nic nekončí, naopak – po následující remíze Rusů s Číňany 0:0 máme opět otevřenou cestu k vítězství ve skupině, které by nám zajistilo přímý postup do úterního finále. Stačí k tomu „maličkost“ – porazit v zápase od 15 hodin Čínu…

Ztracené body tak zatím nemusejí až tak mrzet, horší je, že v zápase s Rusy se zranilo hned několik hráčů, z nichž zřejmě nejcitelněji bude (přinejmenším dnes odpoledne) chybět střelec týmu Petr Pompa. O to víc budeme zbývajícím borcům držet palce.

Odpoledne: Čína, nepodařilo se. Hráli jsme 1:1, takže se v pondělí namísto volna musíme o úterní finále znovu utkat s Číňany (Rusové z naší remízy vytěžili prvé místo). Vývoj zápasu ovlivnil nešťastný (či zbytečný) gól hned v prvé minutě utkání, a veškerá další snaha a naše převaha vedla pak jen k vyrovnání. Takže po poměrně smolném dnešku máme v pondělí co vracet Číňanům, a podaří-li se, pak ještě v úterý Rusům.

Za zmínku stojí, že nás přijeli navštívit i zástupci „našich hasičů“ ze Soulu, což je přes celou Koreu, skoro tříhodinová cesta. Rádi jsme je znovu viděli.

V hale jsem zaslechl nějaké zvěsti, že lyžaři snad mají zlatou (či dokonce čtyři zlaté), ale nemám zatím nic nahlášené a nevidím to ani v oficiálních výsledcích, takže si na definitivní zprávu musíme ještě počkat.

1. února dodatek: Od lyžařů (Hany Válkové) jsme dostali zprávu, že máme první medaili, a to bronzovou, ze závodu ve snowboardu 31. ledna. V obřím slalomu ji získala Denisa Trmalová, Marek John se umístil jako pátý (oba SEBA Tanvald). Blahopřejeme!

Podrobnější zprávy od lyžařů (i z předchozího pobytu v Soulu) naleznete na Blogu Hany Válkové.

1. února – Dopolední program lyžařských soutěží byl ráno pro déšť zrušen. Čekáme na další zprávy.
Pro déšť se nezávodilo ani odpoledne, lyžaři se šli podívat na krasobruslení. Floorhokejisté na floorhokej, aby nevyšli ze cviku. U haly se pak setkali s Timem Shriverem a Mariem Damentkem

Večer: Hokejisté znají program do konce soutěže – zítra 2.2. se hrají druhé zápasy ve skupině, od 9 hod. (1 hodina v noci našeho času) nás čekají znovu Rusové, zajisté prahnoucí po odvetě, a od 13 hodin pak mužstvo Číny. V neděli je volný den, v pondělí hrají semifinále druhý se třetím, a v úterý o zlato vítěz tohoto zápasu s prvním týmem ze skupiny. Vše je tedy zatím zcela otevřené.

Výsledek, na který se hezky dívá. Stejně jako ve „velkém“ hokeji i zde berou obě strany tento zápas nanejvýš prestižně. Nejdůležitější zápasy, z toho minimálně ještě jeden s Rusy, nás ovšem stále čekají.

31. ledna – Floorhokej: rozřazovací zápasy 30. ledna – ČR-Čína 1:0, ČR-Rusko 0:2, doplňkový zkrácený zápas ČR-Azerbajdžán 1:0. Jsme v nejsilnější skupině s Čínou a Ruskem.

Zápasy ve skupině 31. ledna: ČR-Čína 1:1, ČR-Rusko 3:0 – výsledek, který těší každého Čecha dvojnásob. Mužstvo přijeli povzbudit z hor i Martina Středová s Vlastimilem Harapesem

Zítra (1. únor) má floorhokej volný den, pojede navštívit a povzbudit lyžaře.

Zprávy – výsledky od lyžařů budou zítra (přislíbeno) – budeme bezodkladně publikovat vše, co nám pošlou či sdělí. Problémy s internetem pro účely psaní těchto stránek byly již vyřešeny.

Rozvrhy a výsledky všech soutěží a závodů naleznete na stránkách
http://www.specialolympics.org/Games/2013_World_Winter_Games.aspx
Hledat se dá podle sportovce, podle soutěže či podle delegace.

30. ledna – Prozatimni zprava: jsme na miste her v PchyeongChangu, lyzari v horske Alpensii, hokejiste na Kwandong University. Vecer probehlo slavnostni zahajeni, dnes uz zacinaji rozrazovaci souteze. Hokejiste hraji na uvod zapasy s Cinou a se zrejme silnym Ruskem.

Problem je s pripojenim, ani zde zatim neni k dispozici jinak nez ve spolecne mistnosti na mistnich pocitacich, kde je po vetsinu casu obsazeno. Plus zatim na korejske klavesnici nemohu psat spravne cesky s nabodenicky. Ono by se zdalo, ze si ceskou klavesnici mohu doinstalovat, ale ani to neni na korejskych windows jednoduche… Nicmene na vyreseni obou problemu se pracuje.

28. ledna – se zpožděním, neb tady nemáme volně přístupný internet a krom toho program je dost nabitý. Takže i teď jen letem světem pár útržkovitých informací.

Předvčerejší cesta do Soulu proběhla poměrně poklidně, dala se snést i ta doba (cca 5 plus 8 hodin s vloženým tříhodinovým čekáním v Dubaji), čekali jsme pak ale notnou dobu v Soulu (Inchonu) na letišti na odvoz nejprve do tzv. Welcome centra a poté do našeho přechodného domova, kterým je v rámci tzv. host town programu, Požární akademie v Soulu – dorazili jsme na místo o půlnoci zdejšího času, tj. asi šest hodin po přistání. Celkem tedy asi 26 hodin poté, co jsme odletěli z Ruzyně.

Nicméně tady už vše probíhalo hladce, všichni jsou zde velmi vstřícní a milí, kuchyně dobrá – formou bufetů -, zpravidla, a to ani ke snídani nechybí obligátní korejské kimchi nebo třeba losos, krevety, ústřice a nějaké to suši. Tedy krom „normálnějších“ jídel – dnes (28.9.) byl např. u oběda i tzv. maďarský guláš, cosi na způsob milánských špaget a podobně. Jídlo si všichni vesměs pochvalujeme – každý si vybere ten správný mix dle své chuti.

Počasí je asi srovnatelné s momentálním počasím v Česku, tedy zima – přes den zpravidla kolem -5 -, sníh ve městě není. Na oba dny máme – či jsme měli – bohatý program, takže času skutečně moc není. Včera jsme po snídani jeli do jakéhosi zdejšího centra prevence katastrof, kde nám promítli film o zemětřesení, které si pak tři pětičlenné skupinky mohly na vlastní kůži vyzkoušet – mají zde na to jakýsi simulátor, kde se nacvičuje, jak se třeba schovat pod stůl a co vše udělat (a který se pochopitelně skutečně třese). Další podobnou ukázkou pak byl tajfun, opět se simulátorem, nejprve lijáku a větru, pak jen větru. Takže odvážlivci z řad sportovců si za dopoledne vyzkoušeli zemětřesení, průtrž mračen z kategorie nějakého tajfunu i hurikán. Dopolední vyjíždďku jsme zakončili na místní požární stanici.

Odpoledne byla na programu návštěva Národního vědeckého muzea, večer pak ještě návštěva asi dvousetmetrové věže v Soulu – protože stojí sama na vysokém kopci, jede se k ní kabinovou lanovkou a ještě pak jde po dost příkrých a dlouhých schodech – v samotné věži pak už je naštěstí samozřejmě výtah. Byli jsme sice jen ve vyhlídkovém ochozu v asi polovině či dvou třetinách, ale i tak byl pochopitelně výhled na večení Soul impozantní. Soul má srovnatelně obyvatel jako celá Česká republika, takže konce té záplavy světel prakticky nelze dohlédnout. Na každém okně jsou pak názvy míst, která leží tím směrem s uvedením vzdálenosti – byla tam i Praha, 8267 km. Dál od Soulu, než třeba severní pól.

Dnes jsme po snídani vyrazili nejprve do Královského paláce, což je takový větší komplex typických asijských historických staveb, a poté do města. To vše by vydalo na delší povídání, na které ale zatím není čas. Takže jen takové „promo“ – co vám budou po návratu vyprávět sportovci a ostatní účastníci.

Odpoledne je ještě návštěva velkého parku – zoo, a večer pak, dle do češtiny přeloženého programu „Kulturní představení požáru“ následované Večeří na rozloučenou. Zítra totiž časně ráno odjíždíme do dějiště her (Pyeong Chang), kde se v podvečer bude konat slavnostní zahájení olympiády a poté ještě pojedeme do svých finálních cílů – tedy alespoň floorhokejisté a snowbordisté; lyžaři zůstávají v Pyong Changu, ale také ještě z toho zahájení někam popojedou. Takže zítřek opět náročný, převážně na cestách. Snad se pak ozveme podrobněji pozítří (30. ledna).

Slavnostní zahájení 29. ledna bude na webu přenášeno na adrese
http://www.ustream.tv/SpecialOlympics, začátek v 17:30 korejského času, čili v 9:30 našeho. Takže nás můžete podpořit alespoň na dálku a možná i na chvíli vidět.

Lubomír Kurz, Soul